6. dubna 2022 12:00

Třetí světová válka v roce 2027? Kontroverzní ruský politik měl jasno, na Silvestra chtěl bombardovat Evropu

Po sankcích, jimiž Západ reagoval na anexi Krymu v roce 2014, žádal v ruské Státní dumě zničení Paříže a dobytí Berlína. V roce 2015 chtěl svrhnout jadernou bombu na Bospor, následnou tsunami zničit devítimilionový Istanbul a tím potrestat Turecko za sestřelení ruského dronu. Během ptačí chřipky radil Rusům, ať střílejí ptáky vracející se ze svých zimovišť a kvůli pomníku Vlasovcům a přestěhování sochy Koněva se v roce 2019 opřel i do Čechů, kteří maj

Především ale už v prosinci 2021 žádal bombardování Ukrajiny a západní Evropy – nejlépe na Silvestra, kdy budou všichni opilí. „Napálit jim to tam v noci z 31. prosince na 1. ledna. Všichni už budou mít upito...“ Šílenec, politický klaun, nebo mediální komediant? Nic z toho. Nacionalista, věčný kandidát na prezidenta a jeden z největších populistů Ruska, vůdce Liberálně demokratické strany Ruska Vladimir Žirinovskij, jen vždy zůstal věrným své hlavní a jediné životní roli – být užitečným nástrojem ruské imperiální propagandy. O jeho smrti se spekulovalo na konci března 2022, až nyní však Duma potvrdila, že opravdu zemřel.

Žirinovskij svou propagandistickou úlohu vykonával spolehlivě a neúprosně už od posledních agonických měsíců existence Sovětského svazu. V roce 1990 založil Liberálně demokratickou stranu Ruska (LDSR) a historicky zůstal jejím jediným předsedou. Od roku 1993 je poslancem Státní dumy Ruské federace a od roku 1991 se vždy s pár procenty získaných hlasů opakovaně – naposledy v roce 2018 – pokoušel proniknout i do Kremlu.

Po Volze se Žirinovským

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 svět s napětím sledoval, co a kdo všechno se z trosek Říše zla vynoří. Jestliže se Boris Jelcin, prezident Ruské federace, největšího a nejmocnějšího pohrobka Sovětského svazu, zdál být čitelnou figurou, nad Žirinovským se vznášel otazník. Jeho xenofobní, populistická a protizápadní vystoupení udržovala Západ ve střehu, což ilustroval i týdeník Time, když 11. července 1994 na obálku umístil jeho fotografií a titulek „From Russia with Venom“, tedy „Z Ruska s jedem“. Podtitulek „příběh Vladimíra Žirinovského, fanatika, který by mohl Rusko udělat zase nebezpečným“ mluví za vše.

V 90. letech Žirinovskyj bezpochyby zažíval mediální žně. V roce 1995 představil britský režisér polského původu Paweł Pawlikowski 40minutový film zachycující Žirinovského propagační plavbu po Volze a návštěvu New Yorku. Podle režiséra snímku Tripping with Zhirinovsky je třeba Žirinovského vnímat jako zlověstného génia postmoderní politiky: jeden den obhajuje zavedení volného obchodu, druhý den vystupuje jako přesvědčený šovinista. Film doporučujeme všem milovníkům 90. let a přehrát si ho můžete zde:

Žirinovskij jako klamný cíl

V roce 2000 v Rusku vyhrál prezidentské volby Vladimir Putin, což v té době na Západě znervózňovalo jen málokoho. Zatímco Putin začal uskutečňovat svůj plán získání absolutní kontroly nad Ruskem a svými „KGB metodami“ ukolébal svět i Rusy, Žirinovskij dál neúnavně vystupoval na shromážděních, pochodoval v čele svých stoupenců, bral si slovo ve Státní dumě a nechával se zvát do televizních pořadů. Plnil tak úlohu klamného cíle na nějž se zaměřovala pozornost Západu.

Několikrát se nevhodně vyjadřoval o Židech a holocaustu, o přistěhovalcích nebo o menšinách. Sympatizoval s bývalým iráckým prezidentem Saddámem Husajnem, byl srovnáván s francouzským politikem Jeanem-Marie Le Penem, a i když tvrdě kritizoval USA, rád se přirovnával k americkým prezidentům. „Jsem ruský Clinton – mám stejné vzdělání a věk,“ prohlásil například v roce 2010.

Bombardujte je na Silvestra

Po roce 2014 se Žirinovského výpady zaměřily na odpůrce ruské (a tím i Putinovy) strategie obnovy velkého Ruska. V jednom z posledních veřejných vystoupení přímo vyzval k bombardování Západu a Ukrajiny na Silvestra 2021, dokud není Západ sjednocený a kdy budou všichni pod parou.

Rozsáhlý konflikt, něco jako třetí světová válka, podle něj začne v roce 2027, tedy po jeho 80. narozeninách. „Chci v klidu oslavit své osmdesátiny. V roce 2026 mám 80 let a pak – prosím, začněte před mojí pětaosmdesátkou,“ řekl Žirinovskij pro ruský server Gazeta.ru.

Vladimir Volfovič Žirinovskij, který se v roce 1946 narodil v Alma-Atě jako Vladimir Volfovič Ejdelštejn vystudoval na Moskevské státní univerzitě turkologii, k níž později přidal i práva. V únoru 2022 byl Žirinovskij hospitalizován v důsledku onemocnění covid-19 a 25. března 2022 se objevila zpráva, že zemřel. Ruská Státní duma ale tuto informaci týž den dementovala a potvrdila ji až 6. dubna 2022.

ZDROJ: Gazeta.ru

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom