Pohled do zákulisí připravované pohádky Hurvínek a kouzelné muzeum

Jak se dělal dabing k Hurvínkovi - Video 1

Podívejte se jak vznikal dabing k filmu Hurvínek a kouzelné muzeum.

Nový film Hurvínek a kouzelné muzeum vstoupí do českých kin 31. srpna 2017. Animovaný příběh pro celou rodinu vznikal více než sedm let pod vedením producenta a hlavního režiséra Martina Kotíka a výtvarníka Martina Zahradníka. Pracoval na něm tým špičkových scenáristů, animátorů a trikařů z různých evropských zemí. Při vzniku filmu byly využity nejmodernější technologické postupy, snímek je natočen ve 3D, a přitom neztrácí nic z poetiky a humoru založeném na věčném špičkování Hurvínka s „taťuldou“ Spejblem.

Na jedné straně jsem šťastný, že se nám celý ten běh na hodně dlouhou trať podařilo dotáhnout až do cíle a na druhé straně jsem plný očekávání. Ale věřím, že našeho Hurvínka přijmou všichni diváci, ti, kteří s ním vyrůstali, stále vyrůstají, i ti, kteří ho díky filmu teprve poznají, “ věří Martin Kotík.

Rodinný filmový příběh Hurvínek a kouzelné muzeum nabízí zcela nové, původní dobrodružství. Pan Spejbl pracuje jako hlídač Muzea loutek, kterému však hrozí zbourání. Hurvínek zase jednou neposlouchá a podaří se mu proniknout do  uzavřených prostor muzea, kde objeví svět, skrytý před zraky návštěvníků. A právě v podzemí je ukryto nejen tajemství kouzelného muzea, ale i klíč k jeho záchraně. Hurvínka čeká největší dobrodružství v životě, při němž musí prokázat chytrost, šikovnost, odvahu a smysl pro přátelství, aby zachránil ´taťuldu´, ale i kouzelné muzeum a celé město z nadvlády zločinného Pána loutek.

hurvdabingx1 Foto:

KDOPAK TO MLUVÍ

Přerod slavných postaviček z loutkové do animované podoby probíhal ve spolupráci s Divadlem Spejbla a Hurvínka. „Klíčové pro vývoj celého projektu bylo, aby se s ním od počátku ztotožnili ti, kteří jsou pokračovateli legendární tradice v dnešním Divadle Spejbla a Hurvínka. Bez jejich podpory bychom si nedokázali film představit,“ vysvětluje Martin Kotík.  Na příběhu se spolu se scenáristou Petrem Nepovímem scenáristicky podílel Miki Kirschner, obě hlavní postavy filmu Hurvínek a kouzelné muzeum namluvil Martin Klásek, dnes umělecký šéf Divadla S+H. Další postavy oživili osvědčení dabéři – Martin Dejdar, Petr Rychlý, Ota Jirák, Vilém Udatný nebo  Jiří Lábus.

„Hurvínek s Máničkou nám v tom filmu maličko zestárli, Mánička je už na hranici puberty a Hurvínek ji nebezpečně dohání,“ přibližuje Martin Klásek proměnu  hrdinů. „U Spejbla už tolik velkých rozdílů nevidím, protože mu zůstal frak i dřeváky, ale působí na mně maličko mladší.“

Film se symbolicky stal i poslední dabérskou rolí nedávno zesnulé ředitelky Divadla Spejbla a Hurvínka Heleny Štáchové  „Jsem vděčný osudu, že Helenka  stihla namluvit všechny dialogy Máničky i paní Kateřiny,“ vzpomíná Martin Kotík. „I když finální podobu svých postav ani celého filmu již nestihla vidět, věřím, že by byla spokojená, protože od počátku celému projektu fandila a podporovala nás.“

 „Moje spolupráce na filmu začala vlastně tak dávno, že už si to skoro nikdo nepamatuje,“ směje se Martin Dejdar a pokračuje: „Ale mohu říct, že jsem byl vlastně takovým praotcem celého projektu. Čímž nechci tvrdit, že by beze mě nevzniknul, ale možná by vznikl trochu jinak, protože jsem propojil Martina Kotíka se svými kamarády, kteří se nakonec stali koproducenty filmu. Takže jsem u toho od začátku, a hlavně jsem hrozně rád, že jsem i u konce a ten konec je zdárný.“ Martin Dejdar hraje postavu Čerta. „Co si budeme povídat, je to prostě hajzlík. V příběhu jsou dva čerti, zlí sluhové a my jsme  ve dvojici s Jirkou Lábusem. Vlastně si dáváme takové repete, protože kdysi dávno jsme spolu hráli dva čerty jedné televizní pohádce,“ říká Martin Dejdar. Svůj vztah k legendárním postavičkám nalezl až poměrně pozdě. „Musím přiznat, že Hurvínka jsem více začal vnímat až na DAMU, kdy mi Petr Vacek, u nějž jsem jako student bydlel, objevil původní Skupovy příběhy, do kterých jsem se úplně zamiloval. Když jsem pak měl svoje děti, tak jsem jim pouštěl nahrávky a musím říct, že ony milují právě tyhle nejstarší Hurvínky. A když se do těch  záznamů zaposlouchám, tak si uvědomím, jak  byly některé ty scénky, především ty určené spíše dospělým, na svou dobu odvážné, a to mě strašně překvapilo.“

A jak se zkušenému dabérovi animovaných postav líbí nové zpracování Hurvínka. „Je to úplně něco nového, nová technologie, pro ty, kteří mají Hurvínka rádi, to bude určitě posun někam dále. Samozřejmě mohou se najít zarputilci, ti skalní „hurvínkovci“ kteří budou říkat, že Hurvínek musí být jen dřevěnej a jenom na jevišti, s tím se musí počítat, ale na druhé straně tenhle film může Hurvínka objevit těm, kteří třeba nemají rádi loutky, nemají rádi divadlo, Hurvínka neznali, a nebo ho znát nechtěli, a nový film je právě může k Hurvínkovi přivést,“ říká Martin Dejdar.

„Tento film je akční podívaná, obrovské dobrodružství  a má všechny parametry rodinné zábavy,“ souhlasí Martin Klásek

Písničku k filmu nazpíval Josef Vojtek

hurvdabingx4 Foto:

Rozhovor s hlavním režisérem a producentem Martinem Kotíkem

Proč jste se rozhodl právě pro Hurvínka a jak těžké pro vás bylo vytvořit nový příběh, tak, aby ctil legendu a zároveň byl moderní?

Mám rád situační a rodinné komedie a miluji animované filmy. Dlouho jsem hledal nějaký motiv, který by mne nadchnul a motivoval k tomu, abych se do něčeho tak náročného pustil. Až mi osud přivedl do cesty Hurvínka. A to bylo ono! Okamžitě mne začal inspirovat a vše se dalo samo do pohybu. A postupně ten projekt strhával další a další lidi. A vydrželo to celých 8 let.

Udělat něco moderního z kultovní legendy bylo na celém filmu to nejtěžší. Jednak divadlo stojí na dialozích a animované filmy na situacích a dynamickém ději, takže zde jsme museli najít nový výraz, jak s Hurvínkem i Spejblem pracovat. A také jsme museli z dřevěné loutky udělat 3D chlapce. A to bylo vůbec ze všeho nejtěžší. Trvalo nám to roky a vylámala si na tom zuby řada našich zkušených výtvarníků. Až jsem objevil Martina Zahradníka, mladého studenta z UMPRUM, který dokázal najít úžasný výtvarný styl a najednou to cinklo jako v pohádce a 3D Hurvínek byl tady…    

Vzpomenete si, kolik verzí scénáře vzniklo, než byl film tzv. připraven k natáčení?

Přesný počet verzí scénáře už dneska určitě nikdo neví. Jenom námět jsme vymýšleli přes půl roku a na scénáři jsme potom pracovali další 2 roky. A předělával se několikrát ještě během storyboardu. Typoval bych, že jich bylo celkem tak 11 až 15.

Co bylo pro vás na tomto projektu největší výzvou – sehnat peníze, ambice vytvořit skutečně velký evropský projekt, dokázat, že český animovaný film stále žije?

Upřímně – na začátku jsme chtěli jenom udělat pěkný film s Hurvínkem. Za pár korun, jak se to u nás běžně dělá. Celý ten monstr projekt z toho vznikl postupně, jak jsme na tom pracovali. Rostl příběh, spolu s ním rostl rozpočet, pak se přidali zahraniční partneři a najednou jsme zjistili, že většinu filmu musíme udělat venku, protože u nás nejsou animátoři ani studia. A tak jsme se začali starat o situaci české animace a stali jsme se vlajkovou lodí volání po změnách k lepšímu. A také českými posly ve světě, že česká animace chce a měla by žít dál, protože to je naše doména, kterou můžeme dobít svět, když dostaneme šanci.  

Proč jste se po svých celovečerních hraných filmech, které byly divácky úspěšné, rozhodl pro animovaný film s takto náročnou produkcí?

Udělat animovaný film jsem chtěl už po Pánské jízdě, která oslovila nejen dospělé, ale i děti. Ale cítil jsem, že lokální komedie zůstane uzavřena v našich hranicích a nikoho dalšího neosloví. Oproti tomu animace je univerzální a má šanci oslovit celý svět, když se to povede. Ale trvalo mi hodně let, než jsem jako režisér našel cestu k tomu, jak se to musí uchopit, a taky než jsem našel Hurvínka. Takže jsem mezitím pokračoval v hrané komediální tvorbě, což je prostě moje práce.

Když se podíváte na výsledný tvar filmu, můžete říct, že všechno to mnohaleté úsilí se vyplatilo?

Určitě a jednoznačně ano. Ve skutečnosti ten film předčil moje očekávání. Když jsme před osmi lety začínali, nikomu z nás se ani nesnilo, že uděláme tak velkorysý film s nejlepšími odborníky na animaci v Evropě. Je to vlastně celé jako pohádka.

Jak jste přistupoval k proměně legendárních postav – tak aby odpovídaly tradici a zároveň měly šanci oslovit současného dětského diváka?

K proměně Spejbla a Hurvínka do 3D jsme všichni v týmu přistupovali s tou největší úctou a pokorou. Všichni jsme na nich vyrostli a všichni je milujeme. A snažili jsme se jejich charaktery, srdce a duši vtělit do nové moderní podoby, která je učiní atraktivní i pro nové generace a diváky po celém světě, z nichž mnozí je jako loutku ani vůbec neznají. A teď, když je ve filmu vidím, musím upřímně říct, že mám radost, že v těch nových tělech jsou to prostě stále oni dva. Zkrátka jsou tam.

Která z hlavních postav se podle vás proměnila nejvíce?

Asi nejvíce se změnila Mánička. V divadle je trochu prudič a pořád Hurvínka opravuje a umravňuje. To by ve filmu hodinu a půl nemohlo fungovat, protože by nás všechny začala po chvíli dost otravovat. V Máničce jsme proto museli objevit silnější kamarádské a parťácké instinkty. Ve velkém dobrodružství nemůže nechat Hurvínka samotného a musí mu krýt záda a podporovat ho, když to potřebuje. Ale drobné pruzení a ironii si samozřejmě neodpustí. Ale navíc je krásná.

hurvdabingx3 Foto:

ZAJÍMAVOSTI ZE ZÁKULISÍ

Náročnost projektu Hurvínek a kouzelné muzeum charakterizují čísla a fakta

Jak dlouho trval vznik filmu – od prvního nápadu po premiéru?

Celkem to bylo dlouhých 9 let. První vážně míněný nápad udělat se Spejblem a Hurvínkem film přišel v srpnu 2008.

Kolik postaviček se ve filmu objeví?

Kromě charakterů z divadla jako je Spejbl, Hurvínek, Mánička, Žeryk a paní Kateřina, bylo pro film vytvořeno více než 120 nových charakterů.

Kolik tvůrců se na něm podílelo?

Když se sečtou  tvůrci ze všech zúčastněných zemí, tak vychází přes 250 lidí.

V kolika zemích se realizoval?

Hurvínkův film si prošel výrobou celkem v 5 zemích – Česko, Německo, Dánsko, Belgie a Rusko.  

Dá se říct kolik triků celkem ve filmu je?

Ve filmu je přes 1000 triků ve více než 400 záběrech. Je to film plný kouzel a magie…

Která postavička je animačně nejnáročnější?

Nejtěžší pro animaci byl hlavní záporák Bastor. Má totiž 4 ruce, 2 nohy a velmi výraznou mimiku. A pak také Drak, který má 4 nohy, 2 křídla a velmi dlouhý ocas.

Jaký nejdražší trik je ve filmu?

Nejdražší bylo pukání a propadání země kolem kouzelného muzea. To zabralo několik měsíců práce trikařům ve  dvou  zemích.

Kolik dabérů je ve filmu využito?

Na filmu pracovalo přes 20 nejlepších českých dabingových herců.

reklama

reklama

reklama